Baltské pazourky na pazourkové linii v oderské části Moravské brány
Baltské pazourky na pazourkové linii v oderské části Moravské brány
Aleš Uhlíř
Hranice maximálního rozsahu pleistocenního zalednění (pro oblast Ostravska a Moravské brány viz na mapě modře vyznačenou hranici sálského zalednění) se shoduje s pazourkovou linií a je rozhodujícím předělem, za nímž se horniny nordického původu vyskytují jen vzácně. Doložené jsou ojedinělé nálezy ledovcových souvků v říčních sedimentech Moravy. Pokud jde o nálezy baltského pazourku za pazourkovou linií, literatura uvádí jen několik nálezů. Jde vždy o velmi malé pazourky, jaké byly kupříkladu nalezeny v říčních sedimentech u Radslavic (cca 26 km za pazourkovou linií).
Na povrchu lze nalézt i velké pazourkové souvky, avšak zpravidla poznamenané zvětráním. Naproti tomu pazourky vyzdvižené ze sedimentů, v nichž nebyly vystaveny působení atmosférických vlivů, vypadají jinak. Ve své zachovalosti se příliš neliší od pazourků, jaké lze sbírat pod křídovými útesy na březích Baltského moře.
Při setkání v Bolaticích 22. dubna 2017 jsem od pana Vladimíra Kroutilíka získal pazourky nalezené u Fulneku v roce 1986 při stavbě vodovodního přivaděče. Lokalita (na mapě označena červeně) je v blízkosti hranice, které dosáhl při sálském zalednění kontinentální ledovec. Na ilustrační fotografii jsou z uvedeného místa tři pazourky, z nichž největší váží 1,8 kg. Jde o baltské pazourky z nejsvrchnější křídy (maastricht) se zachovalou „kůrou“. Často bývá tato kůra nesprávně považována za křídu nebo dokonce „patinu“. Ve skutečnosti je bílá kůra na povrchu a v dutinách pazourků směsí opálu a chalcedonu. Její původní barva je bílá. Vlivem prostředí, v němž se pazourek nachází, může získat sekundárně jiné zabarvení. Kůra pazourků vykopaných při stavbě vodovodu u Fulneku je zachovalá tak, že jsou v ní uchované četné mikrofosilie typické pro baltské pazourky. Příkladem je 10 x 6 mm velký pozůstatek mořského kroužkovce (? Cycloserpula gordialis).
Nálezy velkých, zachovalých pazourkových hlíz až na samém okraji zalednění jsou pro mnohé překvapením. V archeologii regionu má tato skutečnost význam. V letech 2000 – 2015 bylo na Fulnecku a Bílovecku objeveno 28 nových paleolitických stanic, doložených (k roku 2015) 2755 předměty kamenné štípané industrie. Převažující surovinou jsou silicity z ledovcových sedimentů, tedy baltský pazourek. Rovněž surovinou nálezů středopaleolitických nástrojů, které byly od poloviny 70. let 20. století nalézány v širším okolí Příbora, Kopřivnice a Štramberku, jsou silicity z ledovcových sedimentů. Je pravděpodobné, že na významném osídlení této oblasti člověkem neandertálským se podílí bohatý výskyt baltských pazourků v ledovcových sedimentech. Vzhledem ke značnému používání silicitů, zejména baltských pazourků z ledovcových sedimentů nejméně od středního paleolitu po neolit i eneolit lze důvodně předpokládat jejich pravěkou těžbu v celé zaledněním dotčené moravskoslezské oblasti včetně území nejzazšího rozsahu zalednění v oderské části Moravské brány.
Ilustrace - viz FOTOALBUM: Baltské pazourky na pazourkové linii
Pozn.: Mapa maximálního rozsahu sálského zalednění Ostravska a oderské části Moravské brány převzata z publikace Kvartér Ostravska a Moravské brány, J. Macoun a kol., Praha 1965.
Literatura:
MACOUN, J. a kol. 1965: Kvartér Ostravska a Moravské brány, Nakladatelství Československé akademie věd. Praha.
DIVIŠ, J. – FRYČ, D. 2015: Významné objevy a nálezy příborských archeologů v Poodří ve fotografiích, Archeologický klub Příbor.
DIVIŠ, J. 2016: Nálezy středopaleolitických kamenných nástrojů na mezolitických a pozdně paleolitických lokalitách ze širšího okolí Příbora, Kopřivnice a Štramberku, Vlastní vydání za podpory Městského úřadu v Příboře.
UHLÍŘ, A. 2018: Baltische Feuersteinknollen im Bereich der Feuersteinlinie im Oder-Teil der Mährischen Pforte (Tschechische Republik), Geschiebekunde aktuell, Heft 1/2018, Gesellschaft für Geschiebekunce, Hamburg.
UHLÍŘ, A. 2018: Úvaha o možnosti pravěké těžby kamenné suroviny z ledovcových sedimentů v oblasti maximálního rozsahu pleistocenního zalednění oderské části Moravské brány, Archeologie Moravy a Slezska 2017, Česká archeologická společnost, regionální pobočka pro Moravu a Slezsko.